Vícejazyčný web a hreflang: jak neposlat Čecha na slovenskou verzi

Hreflang je pokyn, který vyhledávači říká, která jazyková verze stránky patří kterému publiku. Neovlivňuje pořadí. Ovlivňuje to, kterou z verzí uvidí konkrétní člověk. U dvojice čeština a slovenština je to zásadní, protože texty jsou si podobné natolik, že se bez pokynu jedna verze potlačí jako duplicita.

Jak zápis vypadá

Do hlavičky každé stránky patří sada odkazů, která uvádí všechny jazykové verze včetně té právě zobrazené.

Na české stránce i na slovenské musí být tatáž sada: odkaz na českou verzi s hodnotou cs, odkaz na slovenskou s hodnotou sk a případně x-default. Zápis jde umístit do hlavičky HTML, do hlavičky odpovědi serveru nebo do sitemapy. Nejjednodušší a nejlépe kontrolovatelná je hlavička HTML.

Čtyři pravidla, na kterých to stojí

1. Vzájemnost. Když A odkazuje na B, B musí odkazovat na A. Jednostranná sada se ignoruje celá.
2. Odkaz na sebe. Každá stránka musí uvádět i sebe. Bez toho zápis neplatí.
3. Úplné adresy. Vždy včetně protokolu a domény, ne relativní cesta.
4. Soulad s kanonickou adresou. Kanonická adresa české stránky musí ukazovat na českou stránku, ne na slovenskou. Rozpor mezi hreflang a kanonickou adresou je druhý nejčastější důvod, proč se pokyn ignoruje.

Kódy jazyka a země

Hodnota	Komu se ukáže
cs	Komukoliv, kdo má nastavenou češtinu, bez ohledu na zemi
cs-CZ	Česky mluvícím v Česku
sk	Slovensky mluvícím kdekoliv
de-AT	Německy mluvícím v Rakousku
x-default	Všem ostatním

Kód země se píše velkými písmeny a nikdy nestojí sám. Zápis CZ bez jazyka je neplatný a celou sadu vyřadí.

Jakou strukturu adres zvolit

Řešení	Výhoda	Nevýhoda
Samostatné domény, tedy .cz a .sk	Nejjasnější signál země, oddělená správa	Autorita se buduje zvlášť pro každou doménu
Podadresáře, tedy /cs/ a /sk/	Autorita zůstává na jedné doméně, nejnižší náklady	Slabší lokální signál
Poddomény, tedy cs. a sk.	Oddělený provoz	Kombinuje nevýhody obou předchozích

Pro českou firmu, která prodává i na Slovensko, jsou obvykle nejvýhodnější podadresáře. Samostatná slovenská doména dává smysl u značky, která má na Slovensku vlastní zázemí a chce budovat odkazy zvlášť.

Čeho se vyvarovat

• Automatického přesměrování podle IP adresy. Robot chodí obvykle z amerických adres a dostal by se jen na jednu verzi. Nabídněte přepínač, ale nepřesměrovávejte násilím.
• Strojového překladu bez korektury. Špatná slovenština je horší než čeština, protože působí jako podvrh.
• Stejného obsahu na dvou adresách bez hreflang. Vyhledávač jednu z nich potlačí a obvykle to není ta, kterou byste vybrali vy.

Jak zápis ověřit

1. Ve zdrojovém kódu české stránky najděte všechny řádky hreflang. Musí tam být i odkaz na sebe.
2. Otevřete slovenskou verzi a ověřte, že má stejnou sadu.
3. Zkontrolujte kanonickou adresu obou. Každá musí ukazovat sama na sebe.
4. V Search Console v přehledu Mezinárodní cílení uvidíte chyby vzájemnosti, pokud sadu vyhledávač načetl.

Časté dotazy

Potřebuju hreflang, když mám jen češtinu a slovenštinu?

Právě u téhle dvojice ano. Texty jsou si natolik podobné, že je vyhledávač může vyhodnotit jako duplicitu a jednu verzi potlačit. Hreflang mu řekne, že jde o dvě verze téhož pro dvě různá publika. Bez něj se běžně stává, že se Čechům ukazuje slovenská verze s cenami v eurech.

Musí být hreflang vzájemný?

Ano, a je to nejčastější důvod, proč nefunguje. Když česká stránka odkazuje na slovenskou, musí slovenská odkazovat zpět na českou. Jednostranné odkazy vyhledávač ignoruje celé. Součástí sady musí být i odkaz na sebe sama.

Co je hodnota x-default a kdy ji použít?

Označuje verzi pro všechny, na které nesedí žádná z uvedených kombinací. Hodí se u webu s výběrem země na úvodu nebo u anglické verze, která slouží jako záložní. Povinná není, ale bez ní vyhledávač u nepokrytých zemí vybírá sám.