Stavový kód HTTP
Trojčíslí, kterým server odpovídá na každý požadavek. Robot ho vidí dřív než obsah a podle něj se rozhoduje, co dál.
Trojčíslí, kterým server odpovídá na každý požadavek. Robot ho vidí dřív než obsah a podle něj se rozhoduje, co dál.
Seznam adres webu ve strojově čitelném formátu. Vyhledávači usnadní hledání stránek, ale nezaručí jejich zařazení.
Množství stránek, které robot na webu za dané období projde. Řeší se u webů s desítkami tisíc adres, menších se netýká.
Značka v hlavičce stránky, kterou webu říkáte, která adresa je ta hlavní, když je tentýž obsah dostupný na víc adresách.
Pokyn, kterým stránce zakážete objevit se ve výsledcích hledání. Stránka zůstane přístupná lidem i robotům, jen nepůjde do indexu.
Textový soubor v kořeni webu, kterým se robotům říká, kam smí a kam ne. Neřeší indexaci, jen procházení.
Hlavičky se nastavují na serveru a chrání návštěvníka před tím, co se do stránky vloudí. Čtyři z nich jde zapnout bez rizika hned.
Hreflang neurčuje pořadí, jen to, která jazyková verze se komu ukáže. U dvojice čeština a slovenština na tom záleží víc než jinde.
Google JavaScript spustí, ale s odkladem a ne vždycky. Seznam s ním pracuje omezeně. Obsah, na kterém závisí návštěvnost, patří do HTML.
Kód odpovědi je první věc, kterou robot uvidí. Rozhoduje, jestli stránku vůbec zpracuje a jestli si má pamatovat starou adresu.